Primární potřeby

Sobota

Tento den byl zasvěcen životně důležitým věcem. Rozumějte tomu, bez čeho nepřežijeme. 1. 2. 3. Ano a pěkně postupně.:)

Nejdřív jsme šli řešit, že na pokoji stále nemáme internet do jedné pobočky TELE2(něco jako O2 u nás) na Skarholmen. Čekací lísteček 67. Myslím, že si tu mašinku taky koupíme a budeme s ní aspoň přijímat návštěvy na pokoji nebo tak něco. Čekali jsme. Dlouho. Obešli jsme okolní výlohy, debatovali o tom, co má znamenat heslo „Sheep enough“ a vůbec ovce jako reklamní motiv. Jsou zákazníci TELE2 ovce? Možná. Každopádně nám odfaxovali smlouvu, což by mělo být rychlejší než, když ji my pošleme a ještě máme internet teď přes něco jako je u nás Vodafone nastálo.

Ok, tak druhá potřeba, hezky po žebříčku. Jídlo. Mají to jinak v supermarketu seřazené, ale nakonec Laďa našel i sojovou omáčku na recept od Jany.

A třetí? Jak bychom mohli jet do Švédska a nejít do Ikei? Jedna úzká postel je pro dva možná romantická na jednu noc, ale na půl roku k nevyspání... A tak jsme sháněli postel. Asi vás to nepřekvapí, ale všechno tam bylo švédsky. Patří tahle cena k matraci, posteli, kompletu, povlečení? Kdo ví? Pracovníci Ikei věděli a poradili. A tak jsme si koupili Einu. Pevnou, dřevěnou postel(oproti skládacím lehátkům určitě). Váží asi 25kg a přivezou nám ji v neděli ráno. A tak jsme mohli vyrazit domů.

Chtěla jsem vyfotit metro. A tak jsme se bavili o focení. Že mi přijde dobré dokumentovat věci tak, jak byly, i když to není třeba hezké, ale je to skutečné, a jak moje sestra šílí z toho, když fotím zajímavý tvar kanálu, brečící děti nebo pěknou reklamu. A když tohle slyšel Laďa, vzal do ruky foťák a fotil v metru a cestou k nám domů.

A tak tedy Laďa může teď hrát Wowko a já se začít dívat na HIMYM.

Ještě bych měla doplnit, že včera dorazila na naše patro banda chlapů, co nechali v kuchyni plno plechovek od piva a talíře od pizzy...koš přetéká...a tak hrajeme hru „ne, já to nevyhodím, můj odpadek se tam ještě vejde“. Kolejní život začíná.:) I když jsme včera měli přednášku o tom, jak jsme za úklid odpovědní.

Počasí se maličko zhoršilo. Ráno nás vzbudil déšť, ale odpoledne už bylo jen oblačno.

Už máme i šalinkarty. A jak jsem psala, že tu nemají tramvaje, tak to není pravda. Jsou uvedeny na cestě k některým muzeím, žádnou jsme zatím neviděli, ale asi tu budou.

Zítra máme v plánu dobrodružný výlet. Do prádelny.

Dopsáno v sobotu 22.8. večer