Transnational adopties

Abyste nepochybovali o tom, že jsme naživu, tak sem něco napíšu. Je téměř nemožné v jedné společné místnosti, kde nejde otevřít okno(s malou ventilačkou), kde jeden člověk kýchá, aby k vám nějaký ten bacil nedoletěl. A tak mám hlavu jako po flámu, jen bez té party.

A tak se nechám inspirovat tím, že zítra je první školní den(i když ne pro většinu z vás). Dneska jsme v semináři dvě hodiny diskutovali nad literaturou, co jsme měli přečíst. A pak práce na group project. Ve čtvrtek už totiž máme prezentaci. Dávali jsme dohromady otázky pro tři organizace, které nějak souvisejí s mezinárodní adopcí(jedna je provádí, druhá sdružuje takové lidi, třetí drží dozor nad takovými organizacemi ve Švédsku). Za poslední čtyři dny jsme si ohledně nich ostatně vyměnili snad dvacet mailů. Otázky jsme poctivě formulovali anglicky i švédsky, abychom jim je poslali předem a oni si vybrali, co je pro ně pohodlnější, dyžtak se zas bude překládat. Zítra nás ostatně čekají ta tři interview a sepsání reportu na čtyři strany a prezentace. Takže ano, děláme něco ve škole.

Když jsem poprvý slyšela, že budeme zpracovávat transnational adopties, tak jsem si říkala, jak jako asi najdem aspoň dva lidi z oboru, vůbec netušim, kdo to dělá... Jenže tady jsme ve Skandinávii. A Švédsko přijímá 10% dětí, co jdou do mezinárodních adopcí. Země, které jsou top, se v posledních letech změnily. Dlouho se ve špičce držela Korea, v posledních letech je to Čína, Rusko, Guatemala. Myslím, že ale naši chytří čtenáři se jistě dovtípí, co mají tyhle země společného, a proč, ačkoliv Čína nemá vysokou fertilitu, je první. (Ne že by to tedy mělo jen jeden důvod.)

Něco na odlehčenou z environmentálního soudku. Moje dosavadní zkušenost zatím zkušenost je "s tou ekologií to tu není tak horký, jak vypadá". Vaří vodu klidně bez pokličky. To bude dnešní hřích.

Na dobrou noc pohádka o narození jednoho obalu. http://findarticles.com/p/articles/mi_qn4161/is_20010211/ai_n14524052/