O Lucii a tak

Dlouho sem nikdo nic nenapsal. Ale nenapsat o svátku svaté Lucie a být ve Švédsku, to už by nešlo.:) Vydali jsme se v neděli po obědě do Skansenu. Většina zvířat byla na zimním spánku jako třeba medvědi nebo schovaná, protože teplota byla těsně nad nulou. Narozdíl od Japonců jsme si každý domek nefotili, protože se pomalu ale jistě stmívalo a protože se zas tak nelišili od toho, co uvidíte v Rožnově pod Radhoštěm vyjma laponských tradičních obydlí. Což je můj dojem i z Gamla Stanu. Jako v Praze. Být Američan nebo Číňan, tak jsem taky celá pryč, ale takhle? I příroda se až tak neliší od naší, ze zvířat ve Skansenu nemáme bizony, tuleně, soby a losy.

V chaloupkách hořely krby, hráli Švédi a Švédky v krojích a i venku byly ohýnky, kde se v mrazivé tmě mohl člověk ohřát. Trh s vánočními věcmi a koledy z amplionu s tancem okolo vysokého smrku. Nedá se říct, že by to nemělo atmosféru. Po shlédnutí nekonečné fronty ke kostelu jsme se společně s Pavlem vydali na open-air koncert ve spodní části Skansenu. Koledy a speciální písně o svaté Lucii. Tradici bohužel vysvětlili jen ve švédštině, takže jen stručně(kdo chce víc, ať googlí:)). Dívky, co chodí převlečené za Lucie mají bílé šaty - světice a v pase červenou stuhu na znamení násilné smrti, kterou Lucie zemřela. Na hlavě mají kruhový svícen, svíce nám mají připomenout, že zase brzy bude víc světla, což tady skutečně není od věci. Nyní vychází slunce asi v 8.40 a zapadá v 14.45. Ještě studentský koncert u Ladi ve škole a domů.

Zdroj Laďa a Lenka ve Švédsku

Takže pokud se ve Švédsku tolik pije a je vysoká sebevražednost má to důvod. Je tu tma. Svítíme skoro celý den, abychom vnímali, že je den. Díky tehdejší EU dnešním ES ani silné žárovky nejsou. Naštěstí napadl sníh. Poprvé začal poletovat v pátek. Šla jsem do města, tak jsem těch pár minut zaznamenala. Pořádně nasněžilo poprvé v pondělí, kdy jsem se vzbudila a při pohledu z okna viděla sníh. A sněžilo dál a dál. Včera snad většinu noci a dne. Konečně mám pocit, že budou Vánoce a že zima(už týdny tu byly teploty jen pár stupňů nad nulou) má smysl. Tak jsem si dneska skoro za pusu koupila Funbob. Je to kulaté a hodlám to vyzkoušet za kopcem, co máme kousek, chodí tam teď denně děti z místní školky.

Včera jsme byli na deskovkách. Šerif měl nejlepšího pomocníka, jakého si mohl přát.:)

Náš místní obchod se v posledních dnech značně vyprázdnil. Mizí z něj police a některé jídlo není doplňováno. Informace o tom jsou jen stručné a švédsky. Podle lidí dneska na zastávce by se zavírat neměl, ale jak se tedy může znovuotevřít v březnu? No, budeme pro vás tuto kauzu napjatě sledovat, protože nemít obchod tady znamená jezdit o dost dál. Tenhle je skvěle po ruce, tak 250 metrů od devíti do desíti.

Ve fotogalerii jsou 2 fotky z mého pozorování ve školce, kam jsem chodila týden a taky z Tom Tits Experiment, což je "muzeum" kde si můžete zkusit na 600 experimentů. Vydali jsme se kvuli tomu s Laďou do Södertälje("Jestli to nebude tak dobrý, jak říkáš..." Ale bylo! Bylo.:)) den předtím, než jsem jela do Čech. Strávili jsme tam zas přes tři hodiny hraním si s vodou, světlem, energií lidským tělem a já nevím čím ještě. Většina návštěvníků mi sahala do pasu, ale to tomu v cestě nestálo, ty to zase moc neprožívali po té fyzikální stránce.:)

Z návštěvy ČR asi speciální "přeshraniční" dojmy nemám, přece jen pořád tu mluvím i česky, jen při příjezdu do Prahy mi všechno přišlo "moc snadné, už přeložené", tady si ty billboardy musim překládat. Ale měla jsem pocit, že jedu domů jiná. Ale v čem všem to se asi takhle veřejně bojim psát.:) A co jsem vezla zpátky? Švédové nejsou takoví barbaři jako my a tak nemají ovocný čaj. Nejsou ale ani takoví kuchtící, takže hladkou mouku. A tvaroh, krupici a ochucený kefír... A ještě tu jaterní dietu jsem si "dovezla", ale už je mi fakt líp a Emilie říkala, že je to i vidět.:)