Štědrý den

Pohodička. Vzhledem k tomu, že jsme spolu skoro pořád a rodinní příslušníci tu nebyli, mohli jsme klidně část dne strávit u pc, aniž by někdo tvrdil, že se mu málo věnujeme(no offence:)). Trochu jsem pekla, smažila řízky, salát byl ok. Jablko hvězdička.:) Jmelí jsme zaspali(po půlnoci až), ale tak třeba to i tak bude fungovat. Větve jsem svázala a Laďa ozdobil. Na lustru máme závěsný mobil s andělíčky. Ještě zbývalo zabalit dárky.

Kolem půl pátý sbalit jídlo, hry, foťák a vyrazit na metro. Jeli jsme metrem a vlakem a pak trošku omylem trošku schválně bloudili(bylo ale celkem teplo a já přece chtěla na Štědrý den na procházku:)) kousek od Laďovy školy, kde je kampus, kam jsme měli namířeno. Nakonec nedopadla česká večeře, tak jsme šli na international dinner. Třicet studentů z různých evropských koutů, co nejeli domů. Každý přinesl něco k jídlu, takže nakonec vypadala naše večeře(když konečně začala, chudák Laďa hodiny nejedl a prasátko stejně neviděl) asi takhle: guiche s lososem a černými olivami, německé knedlíky s houbovou omáčkou, sumeček s dvěma bramborovými saláty a jedním zeleninovým, palačinky s nutelou a banány, zmrzlina, koláč.

Zdroj Laďa a Lenka ve Švédsku

Opulentní hostina. Lidi z Rikstenu si přisvojili ke svému menšímu stolu trochu jiné jídlo, ještě tam byly lasagne a nějaké dipy, houstičky, víc dezertů... Popové vánoční songy na pozadí. A svíčky. Stromeček. Světýlka. Sníh za oknem. A tma. Mělo to atmosféru. Seděla jsem mezi Laďou a Petrou, takže jsem nakonec nejvíc mluvila česky, navíc to byli jejich spolužáci, takže jsem tam byla jako vetřelec. Ale dobré.:) Večeře nakonec zabrala tolik času, že jsme po ní odcházeli kolem půl dvanácté na poslední vlak, co nám navazoval na metro domů. Jelo celkem dost lidí, ale moc jsem to nevnímala. I na té krátké trati jsem mu usnula na klíně, stejně si četl, tak by se mnou nemluvil.:) Kolem třičtvrtě na jednu jsme byli doma, ještě jsme cestou slyšely zvony a Laďa vymýšlel plán, jak se posuneme do jiného časového pásma, abych nebyla smutná, že jsme to jmelí propásli. V pokoji na rozbalování dárků hořelo pár červených svíček, dárky byly pod stromečkem, koledy hrály, myslím, že jsme to zvládli.:) Nakonec to byla docela neplánovaná legrace. Naštěstí je Laďa dost sebevědomý na to, abych mohla být upřímná, takže jsme vzniklou situaci tak dobrou půlhodinku parodovali, rozbalil si dárky on a šli jsme spát.(Co jste taky čekali?:))

Přídavek:

O tom, jak slaví Vánoce ve Švédsku třeba zde: http://www.santas.net/swedishchristmas.htm

Náš koridor osiřel aneb krátce i o někom jiném

Emilie odjela už v pondělí, Askhan a Eric 23., Corey 24. do USA, Filipa jsme neviděli delší dobu, Marcus odešel na Štědrý den k bratrovi, Guillaume slaví Vánoce ve Stockholmu, ale s rodiče a Ú(Číňan) je neslaví. Nejvíc cool oslavu má asi Christina, která letí se svou švédskou rodinou(au-pair) na Kanáry. Všem jsem jakž takž stihla popřát, nejhezčí dárek mi z nich dal asi Ú, když mě dnes potkal v kuchyni při vaření večeře a říkal You look beautiful today.:)

předvánoční

V pátek cestou do Heron City(multiplex od nás vzdálený asi hodinu cesty) jsme na zasněžené cestičce pro pěší potkali takového dědulu s taškou na kolečkách. Nejdřív na nás spustil švédsky, tak mu Laďa říkal, ať mluví anglicky. Ale on tak spíš přešel na rozhovor se mnou, který byl dost zmatený, úplně jsme nedali, co mělo být, že já vím, že nemáme jít before him, ale after a končilo to (na Laďu): "You are not intelligent"(vysloveno s g) a na mě "You are intelligent." Kdybych aspoň tušila proč.:) Tomu říkám WTF conversation.:)

V neděli jsme se před obědem vydali do města. Chumelilo. Ale šíleně. Ačkoliv byla poslední adventní neděle, tak v ulicích Gamla Stanu nebylo ani moc lidí. Předvánoční atmosféru na trhu jsme spíše přeběhli, než vychutnávali. Obešli jsme výtvarné potřeby a obchod pro modeláře a Games Workshop kvuli věcem, co potřeboval Laďa, a vydali se pak po přestávce na oběd pro jmelí na trh, o které jsem pro změnu stála já.

Včera jsme šli na Avatara podruhé. S Luckou a její španělskou kamarádkou. Byl mrazivý jasný den a Španělka mi říkala, jak by měli z ulic odklízet ten sníh všechen.:) To jo, kam by to asi dávali.:)

Dnešek je přípravou na Štědrý den. Před obědem jsme byli nakoupit, abychom měli čerstvou rybu. V ledničce je salát ze švédských surovin(ty okurky! jednu jsem si dala a oklepala se, obalené řízky i filety a trochu cukroví. Máme plno dobrýho jídla a pití, ale s našimi postavami si to můžeme dovolit.:) Taky mi Laďa přinesl větve z lesa "jakože stromeček". Jen svíčky do skořápek nemám. Ale bez sester by pouštění lodiček asi stejně nebylo ono. Taky máme jablka na tradiční štědrovečerní rozkrajování. Loni mi Laďa prozradil, jak poznáte dopředu, co vám vyjde, ale já to sem nebudu psát, kdyby to ještě někdo nevěděl, tak aby mohl žít ve sladké nevědomosti. Některé vánoční zvyky už v dnešní době ani nejdou provádět. Těžko tu například budu někomu ťukat na kurník. Předvánoční úklid jsem odbyla někdy předevčírem dvěmi plnými pračkami, mytím podlahy a oken. Nenapsala jsem Santovi ani Ježíškovi, ale tak nějak doufám, že se Santa smiluje a staví se, Ježíšek to k nám má přece jen daleko.

(před rokem)

LM ‎(23:42):
já mám strach
Gwinn ‎(23:45):
o koho?
LM ‎(23:45):
ale to vůbec
jít spát
Gwinn ‎(23:46):
procpak?
LM ‎(23:46):
ptže až se vzbudim, tak bude Štědrej den
Gwinn ‎(23:48):
tak to bude des..
LM ‎(23:48):
to ještě jako neni ono
[cenzurováno...:)]
LM ‎(23:52):
víš, co bych si přála? abych za rok neměla tyhle řeči.
Gwinn ‎(23:54):
treba se ti to splni, ostatne kdyz jsou ty vanoce..

A je to tak. Těšim se a mám dobrou náladu.:) Tak vzhůru do Štědrého dne.

Avatar

Awesome. Tim bych mohl skoncit, ale byli byste smutni ze sem nic nepisu a kdyz uz pisu tak malo. Takze to rozvedu. A nebojte, bez spoileru.

Na premieru Avatara jsme se tesili o neco vic nez na Vanoce. Dneska jsme se konecne dockali. V uspesnem absolvovani nam malem zabranila mensi komplikace s rezervaci. Tu si totiz musite vyzvednou hodinu predem, a pokladna otevira az pul hodiny pred filmem. No nastesti na 2 hodiny odpoledne nebyl sal uplne plny a nasla se jeste mista celkem uprostred.

Sli jsme samozrejme na 3d verzi. Cim uz jsme si nebyli uplne jisti byl dabing. Vzdycky nez tu zacne film, tak v hlave prehravam katastroficky scenar, ve kterem jsem se spletl a na zacatku filmu neuvidim titulky. Nastesti nas po nekolika zneklidnujicich dabovanych trailerech na 3d animaky vysvobodil pohled na psanou svedstinu ;)

A jaky ze byl samotny film? Predne, cele to pusobi uveritelne. Nabizi se srovnani s Beowulfem, kde si clovek rikal: "Ten troll je zajimave vyrenderovany." U Avatara me ani na chvili neco podobneho nenapadlo, vsechno pusobi naprosto prirozene. Vcetne napaditych vizualu na Pandore.

K tem staci rict asi tolik, ze po odchodu z kina bude premyslet kolik organu musite prodat, aby vam taky dali avatara a mohli jste se po Pandore prohanet ve skutecnosti :) Rozhodne se ale nedivim, pokud prostredi nekdo prirovnava k WoW , protoze nektere prvky jsou opravdu hodne podobne(Zangarmarsh/Nagrand). Ale tady asi narazime na to, ze uchvatna mimozemsky vypadajici dzungle se neda udelat zase az na tolik zpusobu. Kazdopadne pastva pro oci.

Dej filmu je pomerne primocary a predvidatelny ale naprosto vas vtahne, diky provedeni. Na tema hodni domorodci, zli kolinialiste uz bylo natocenych spousta filmu, takze clovek presne vi co cekat a kam se bude film v pristich chvilich ubirat. Je jasne kdo ma byt hodny, kdo zly, kdo prezije. Rozhodne to ale filmu nijak nevadi, protoze Cameron se nesnazi divaka prekvapit zvraty a pointou, ale "jen" mistrne odvypravet ikonicky pribeh. A to se mu dari vyborne.

Zajimave je pouziti 3d technologie. Avatar je asi jeden z prvnich filmu, kde jsem nemel pocit ze 3d je hlavne kvuli nekolika "Vystrelime do divaku sip, at vidi ze je to v 3d" scenam, V Avatarovi je pouzite citlive a pridava neco do prakticky kazde sceny. Rozhodne je to ale film na ktery se musi do kina a ktery nevyzni na malem monitoru.

Takze na to bezte do kina! My uz shanime listky na nedeli :)

17.12.

Spokojená tu poslouchám pop a je mi fajn. Laďa už spí. Dopoledne jsem šla na kafe popovídat si s Christinou o švédských studentech, co nepracují při škole, o švédském školství a o Vánocích. Skoro celý den sněžilo. Okna máme zafoukaná sněhem, čas vytáhnout holčičky na okna.:) A pak jsem celá nervózní šla do školy na konzultaci mé práce. Minulý týden mi totiž moje vedoucí řekla, že se rozhodne, jestli mě pustí k lednovému nebo březnovému termínu zkoušky(což je fakt fajn slyšet ve čtvrtek v pět a mít poslat koncept v uterý). Jenže březen by byla slušná komplikace kvuli tomu, že kredity a všechny papíry potřebuju do měsíce a půl po návratu a taky pro připuštění do dalšího semestru, no bála jsem se. Ještě jsem kousek od školy spadla ve sněhu, nádhera.:) Moje vedoucí tam jako obvykle v čas, který sama vybrala, nebyla a její kolegyně mi řekla něco ve stylu "koukněte, jak je venku, asi se zdržela na cestě". Ok. Naštěstí dorazila a celkem brzo mi řekla, že essay vypadá dobře a můžu jít v lednu. Jak já jsem byla šťastná!:)

Zdroj Laďa a Lenka ve Švédsku

Po tom, co jsem se vrátila a jednu práci do školy dopsal i Laďa, jsme vyrazili do Pavlem doporučeného Historiska museet. "Slabší, slabší," řekl by Laďa. Ale bylo to dneska zadarmo.:) Když jsme vyšli ven sněžilo jen tak příjemně a bylo tepleji, tak jsme prošli Ostermalstorg a hledali obchod, kde by měli jedlou sodu(pro něj). Luxusnější drogerie jsme zavrhli a nakonec prolezli skrznaskrz velký supermarket Hemkop u centrály. Klasické věci z drogerie totiž mají tam. Prodavačky vůbec netušily, jestli něco takového mají. Tak jsme jeli ještě na Morby, rozdělili síly, Laďa šel do ICy, já do Hemkopu...zase ani tušení. Nakonec nám poradila jedna paní v lékárně, že to mají v Hemkopu u koření. Heuréka. Takže nakonec dneska všechno dobře dopadlo.:)

O Lucii a tak

Dlouho sem nikdo nic nenapsal. Ale nenapsat o svátku svaté Lucie a být ve Švédsku, to už by nešlo.:) Vydali jsme se v neděli po obědě do Skansenu. Většina zvířat byla na zimním spánku jako třeba medvědi nebo schovaná, protože teplota byla těsně nad nulou. Narozdíl od Japonců jsme si každý domek nefotili, protože se pomalu ale jistě stmívalo a protože se zas tak nelišili od toho, co uvidíte v Rožnově pod Radhoštěm vyjma laponských tradičních obydlí. Což je můj dojem i z Gamla Stanu. Jako v Praze. Být Američan nebo Číňan, tak jsem taky celá pryč, ale takhle? I příroda se až tak neliší od naší, ze zvířat ve Skansenu nemáme bizony, tuleně, soby a losy.

V chaloupkách hořely krby, hráli Švédi a Švédky v krojích a i venku byly ohýnky, kde se v mrazivé tmě mohl člověk ohřát. Trh s vánočními věcmi a koledy z amplionu s tancem okolo vysokého smrku. Nedá se říct, že by to nemělo atmosféru. Po shlédnutí nekonečné fronty ke kostelu jsme se společně s Pavlem vydali na open-air koncert ve spodní části Skansenu. Koledy a speciální písně o svaté Lucii. Tradici bohužel vysvětlili jen ve švédštině, takže jen stručně(kdo chce víc, ať googlí:)). Dívky, co chodí převlečené za Lucie mají bílé šaty - světice a v pase červenou stuhu na znamení násilné smrti, kterou Lucie zemřela. Na hlavě mají kruhový svícen, svíce nám mají připomenout, že zase brzy bude víc světla, což tady skutečně není od věci. Nyní vychází slunce asi v 8.40 a zapadá v 14.45. Ještě studentský koncert u Ladi ve škole a domů.

Zdroj Laďa a Lenka ve Švédsku

Takže pokud se ve Švédsku tolik pije a je vysoká sebevražednost má to důvod. Je tu tma. Svítíme skoro celý den, abychom vnímali, že je den. Díky tehdejší EU dnešním ES ani silné žárovky nejsou. Naštěstí napadl sníh. Poprvé začal poletovat v pátek. Šla jsem do města, tak jsem těch pár minut zaznamenala. Pořádně nasněžilo poprvé v pondělí, kdy jsem se vzbudila a při pohledu z okna viděla sníh. A sněžilo dál a dál. Včera snad většinu noci a dne. Konečně mám pocit, že budou Vánoce a že zima(už týdny tu byly teploty jen pár stupňů nad nulou) má smysl. Tak jsem si dneska skoro za pusu koupila Funbob. Je to kulaté a hodlám to vyzkoušet za kopcem, co máme kousek, chodí tam teď denně děti z místní školky.

Včera jsme byli na deskovkách. Šerif měl nejlepšího pomocníka, jakého si mohl přát.:)

Náš místní obchod se v posledních dnech značně vyprázdnil. Mizí z něj police a některé jídlo není doplňováno. Informace o tom jsou jen stručné a švédsky. Podle lidí dneska na zastávce by se zavírat neměl, ale jak se tedy může znovuotevřít v březnu? No, budeme pro vás tuto kauzu napjatě sledovat, protože nemít obchod tady znamená jezdit o dost dál. Tenhle je skvěle po ruce, tak 250 metrů od devíti do desíti.

Ve fotogalerii jsou 2 fotky z mého pozorování ve školce, kam jsem chodila týden a taky z Tom Tits Experiment, což je "muzeum" kde si můžete zkusit na 600 experimentů. Vydali jsme se kvuli tomu s Laďou do Södertälje("Jestli to nebude tak dobrý, jak říkáš..." Ale bylo! Bylo.:)) den předtím, než jsem jela do Čech. Strávili jsme tam zas přes tři hodiny hraním si s vodou, světlem, energií lidským tělem a já nevím čím ještě. Většina návštěvníků mi sahala do pasu, ale to tomu v cestě nestálo, ty to zase moc neprožívali po té fyzikální stránce.:)

Z návštěvy ČR asi speciální "přeshraniční" dojmy nemám, přece jen pořád tu mluvím i česky, jen při příjezdu do Prahy mi všechno přišlo "moc snadné, už přeložené", tady si ty billboardy musim překládat. Ale měla jsem pocit, že jedu domů jiná. Ale v čem všem to se asi takhle veřejně bojim psát.:) A co jsem vezla zpátky? Švédové nejsou takoví barbaři jako my a tak nemají ovocný čaj. Nejsou ale ani takoví kuchtící, takže hladkou mouku. A tvaroh, krupici a ochucený kefír... A ještě tu jaterní dietu jsem si "dovezla", ale už je mi fakt líp a Emilie říkala, že je to i vidět.:)