sobota 31. října 2009

Konec října trochu seriózněji

Další moje potřeba byla ukojena. Podle receptu od Laďovy maminky a díky koření od babičky jsem ve středu uvařila buřtguláš. Dokonce v té době proběhl úklid naší kuchyně, kde je už k žití, a odmražení jednoho mražáku.

Včera jsme byli na předčasné Halloweenské party, kterou pořádala moje spolužačka Kandice z Kanady. Zabavnej byl tak Švéd, co šel za sovětského pohlavára a chtěl podpořit od Li Puiho z Hong Kongu v tom, jak je komunismus super, ale ten se k tomu nějak neměl. Bylo tam děsně narváno. Plno lidí v kostýmech. I já. Pro někoho je ale Halloween evidentně příležitost, kdy můžete jít mezi lidi jen ve spodním prádle, omotat se obvazem a říkat tomu, že jdete za mumii. Laďa mi říkal, že jedna z těch holek byla těhotná, tak že je moc nesledoval. Ne, nebyla, to byla moje spolužačka Shannon, holt každý se nebojí nosit svoje kila.:) Alkoholu až tak moc nebylo. Hudba dost nahlas, jak už to na party bývá. Cestou zpátky(bylo to u nás v ulici, takže to netrvalo dýl jak pět minut:)) jsme mluvili o party, kterou bychom dělali my. Navrhovala jsem napsat na letáčky, že by byla pro nerdy, ale podle Ladi je to předsudek a i na party bez alkoholu a s deskovkama by přišli normální lidi.:)

Někdy bych si přála, aby ostatní lidi věděli víc, než jaký máme hlavní město... O tom, že Klaus je poslední, kdo nepodepsal, psali ale tenhle týden i v Metru. A Metro je přesně to, co je Metro u nás, ne nějakej honosnej plátek. Mluvila jsem tenhle týden asi dvě hodiny se Švédkou, co bydlí u nás na patře a ta ani nevěděla, že nemáme moře, když došlo na téma ryby. Nebo zas někoho překvapí, že máme vlastní jazyk.

Dneska jsme byli v Technickém muzeu. Popíšu vám to jako holčička. Bylo tam plno letadel, aut, kol, motorů, telefonů, starých počítačů a ještě nějakých strojů, kterým jsem nerozuměla. Kaplanovu turbínů podle nich vymyslel Rakušan. Pak tam byla část o cestování do vesmíru. Triky se zrcadly. Starší vynálezy, co jste si mohli vyzkoušet. Egyptské zrcadlo, kladka na pět způsobů, dalekohled, mikroskop, stavění mostu, magnety, natáčení filmu, poskládat orgány figuríně do břicha... Pestré to bylo. Interaktivní.:)

naše věž:)

Poslední část, kterou jsem byla schopná vnímat byl sport. Zkoušeli jsme kdeco. Jak daleko dosáhneme, jak vysoko vyskočíme, jakou máme rychlost reakcí, jestli přejdeme po laně, jakou máme sílu v ruce, trenažér lyžování, kladkostroj a na závěr jsem se vyčerpala už při spouštění sudu, v kterym jsem Laďu měla zvedat, naštěstí ho to pak nudilo, takže to skončilo relativně brzy. Muzeum má dokonce i část s vynálezy žen, ale to už jsem byla unavená, abych to vnímala a mezi námi, byly to fakt "pecky".

z prvního sálu. Když si to potočíte, jako byste tam byli.:) Přibližně po třech hodinách a půl jsme se potemnělým parkem vydali domů. Hladoví.
Vystavil v

1 komentář:

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)