Přijeli jsme do mrazivého Göteborgu. Vyrazili jsme do přístavu. Göteborg je největší švédský přístav. Muzeum s loděmi bylo zavřené, tak jsme si je museli prohlídnout sami. V moři plavaly kusy ledu a statečné kachny.
Na počet obyvatel je Göteborg srovnatelný s Brnem, je také druhým největším městem v zemi. Centrum obchodíte pěšky. Ale jeďte v létě, užijete si populární botanické a růžové zahrady.
Prošli jsme kolem univerzitních budov a místní historické třídě a čekal nás turistický tip Universeum. Několikapatrový komplex s částí a la deštný prales, živá zvířata a rostliny a mezi tím chodníčky a hlavně zaslíbené teplo. 26 stupňů a vysoká vlhkost. Párkrát jsme kropení schytali i na hlavu. Jediný, kdo se z přechodu do tepla hůř vzpamatovával byl foťák. Kromě téhle sekce, tam byla i švédská fauna a flóra, obří mraveniště, polární sekce, akvária(mě teda nejvíc dostal žralok a piloun u hlavy...) a ve dvou patrech různé pokusy,které už se ale docela opakovaly vzhledem k počtu muzeí, co jsme tu už navštívili. Ale neurazí.:) Nejvíc zabrat nám dalo ujasnit si, jak se počítalo v dvojkové soustavě, abychom vyřešili enigmu. A bagr byl fajn. Ale Laďa si těch pět tlačítek teda zapamatoval mnohem rychlejc než já. Rozený bagrista.:)
 |
| Zdroj Laďa a Lenka ve Švédsku |
Původní vrchol výletu se stal asi jeho nejslabším článkem. Naturhistoriska museet v Göteborgu dinosauří sekcí myslel jednoho dinosaura. Jak by řekl Martin epic fail. Jo to byl. Můj. Zato muzeum skýtalo podívanou na monstrózní kostru a vedle jedinou na světě vycpanou velrybu. V muzeu je údajně vycpaných přes deset milionů zvířat. Tak pokud počítají všechny ty brouky v každém šuplíčku, tak asi jo.:)
Zbývalo dostat se do centra, protože hostel měl vytrvale obsazeno nebo to nezvedali, a zjistit, kde jinde můžem bydlet. Bylo hnusně. Ale strašně moc. Sníh a vítr foukal, byla děsná zima. Z informací nás poslali, ať vystoupíme na jedné zastávce, která byla od hostelů ještě docela daleko(jak jsme zjistili, když jsme vystoupili). Brodili jsme se sněhem(na ulici) a hledali ubytování. Určitě znáte ten úlevný pocit, kdy z kalamity vejdete dovnitř do tepla a víte, že snad nebudete už nikam muset(původně jsme plánovali, že půjdem ještě do města, ale Laďa spal tak asi už o půl sedmý:D, pak vstával zas extrémně brzo teda). Hostel, ve kterém jsme spali měl Green key, což je certifikát environmentálního zacházení. Takže třídění odpadu apod., šetření jsme ale nejvíc pocítili na zimě v pokoji(na peřinu jsem si musela hodit kabát, abych usnula). Zajímavější mi ale přišlo, že dům, ve kterém jsme spali, vzhledem k blízkosti přístavu byl kdysi místem, kam zamířil každý námořník, co se do Göteborgu připlavil.
Ráno se podíváte z druhého patra a vidíte, jak tam lítá sníh. Super. Vyrazili jsme ke kostelu na kopci nad námi. Mělo to tak mrazivou atmosféru, že jsem se nedokázala ani usmát.:) Pod námi šedivé město. V kostele teplo a varhany, před kostelem závěje a kroužící ptáci, čekající na mršiny. Ne na nás ale. Na nás čekalo místní akvárium a muzeum loďařství. Sumýši, koníci, sasanky, mořské i sladkovodní ryby. Super. Laďa zase obdivoval provedení modelů desítek lodí v dalších patrech. Navíc protože jsme ve Švédsku, tak sekce, jak se loví rybky, pirátská loď pro děti, fiktivní přístav, kajuta, kormidla... Zbytek dne jsme strávili ve městě, přístav se nám nepodařilo vyfotit, ani když jsme vylezli na kopec:), v cestě nám stála teplárna. Prošli jsme přístav, centrum města, najedli se a pomalu vyrazili domů. Cesta zpět trvala přes pět hodin, měla necelých pět, ale měli jsme zpoždění. Střídali jsme se ve spaní a čtení a před desátou byli doma.
fotky z výletu najdete mimořádně na Picasse u Ladi: http://picasaweb.google.cz/gwinn512/Goteborg
Žádné komentáře:
Okomentovat