Naposledy to a ono

Čim víc se blíží odjezd, tím víc mě baví sem psát. Vzniká tím maličko nepoměr ve srovnání třeba s listopadem ale co už.:)

Pomalu je čas odjet, když jsem včera oslovila jednu bezradnou paní v metru s tím, zda nechce pomoct, a pak jí poslala na správnou kolej. Myslím, že jsem nic neříkala tak často jako "excuse me" a "thank you very much". A "hej". Já používala hej dost i v Česku a tady je to pozdrav. Ale ne něco jako čau. Hej řeknete i prodavači v obchodě, rovnost je tu všudypřítomná. A "hej då"[hejdó] je nashledanou. Případně ještě tack[tak] - děkuji. Což je švédská slovní zásoba, co vystačí na to, abyste, pokud rozumíte číslovkám, úspěšně v obchodě předstírali, že jste Švéd.:) (Ale už se těším do uchrchlaného Česka. Jednou jsem zakašlala v metru, asi z těch procházek v minus 15i stupních, a dvě paní si ode mě odsedly.)

Už jsme vyvěsili letáčky na prodej postele, jen nechci začít balit, tím se ukáže ten definitivní konec. Nechci psát nic přehnaně sentimentálně, tak bych asi preventivně neměla psát nic.:D O tom, jak jsem byla naposledy prát, jak jsem byla naposledy u Araba a říkala mu, že nikde jinde nemají paprikovou příchuť chipsů:), jak jdeme naposledy do školy...

Včera jsme se byli ještě ohřát v místním Aquaria, ty simulované deštné pralesy mají dycky tak 25 stupňů, ale tunel se žralokem byl lepší, i když tady zas byly blízoučko piraně. Vůbec tak všechno je dostupné s nápisem Danger. Byl tam i podzemní tunel~kanál s akvárii, to se mi líbilo jako nápad.