Semestr tu je rozdelen na 4 obdobi. V kazdem si zapisete jeden predmet, ten v ramci obdobi i ukoncite (+- mesic) a pak jdete na dalsi. Takze typicky predmet ma treba 3x tydne vyuku, ale zase soubezne nemate zadne dalsi. Nebo mate treba 2 polovicne narocne. Coz je mimochodem muj pripad na 1 a 2 obdobi.
Pln nadeje jsem si zapsal na prvni dve obdobi dva ponekud nestandardni predmety. Makro a Mikroekonomii. Cekal jsem, ze se dozvim neco noveho z teoreticke ekonomie, pri trose stesti i neco co by davalo jakysi smysl.
No, jak to dopadlo, vezmu predmet po predmetu.
Makroekonomie
Klasicka prednaska, 2x tydne, je nas tam asi 15, vetsina Svedi, kteri si to zapsali anglicky. Narocnost predmetu je B, coz je pokrocily. Neco jako u nas Makro 2, tedy 2 semestr, kdy se to ucite.
Uci nas to takovy Cinan, ktery anglickou gramatiku videl nekde v knize, ale neprisla mu tak zajimava jako odborna slovicka. Poslouchat ho mluvit je utrpeni, nebyt anglictiny jinde, asi bych se naucil nesklonovat slovesa a nepouzivat predlozky. Alespon se ale tvari, ze tomu, co nam rika, veri a ze ho bavi ucit. Obcas se dokonce pta publika. Za to ma u me plus bod.
Co se probirane latky a jeji smysluplnosti tyce uz je to horsi. IS-LM model je pro me ale aspon relativni novinkou, tak mam motivaci to poslouchat. Tvrzeni, ktera obcas vypousti, jsou natolik podivna, ze me to i pobavi. Napriklad jednim z hlavnich negativnich dopadu inflace je to, ze lide musi vic chodit do banky, protoze je nakladnejsi drzet hotovost. Ugh. Naopak, jeji vyhodou je, ze vlada nemusi lidi tolik danit a muze snizit dane. Tak dekuju teda pekne.
Zkouska bude s knizkou, takze jeho varovani, at cteme, neberu moc vazne.
Poted tedy svedsky vzdelavaci system nic extra, ostatni studenti v tom kazdopadne plavou brutalne, z nekterych jejich dotazu a protiargumentu je jasne, ze znaji pojmy, ale nechapou jejich vyznam, pripadne vazby mezi nimi. Treba kdyz se typek snazil uvest priklad negativniho dusledku inflace, tak rikal, ze se zdrazuje. Uf. Takze taky nic noveho oproti nasi male zemicce.
Mimochodem, doted si nejsem jisty, jestli ucitel pochopil muj argument s cenovou distorzi.
No ale pojdme na dalsi stavnatejsi kousky.
Mikroekonomie
Opet prednaska, tentokrat pro 6 lidi. 2 Svedi, ja, muslimka, Mexicanka a jedna divka nezname narodnosti. Pro zmenu 2x tydne. Narocnost je dokonce C, ale mam za to, ze je opet ekvivalent mikra 2.
S tim, ze mikroekonomii nezajimaji lide a jejich rozhodnuti, ale kresleni a pocitani krivek, ktere vesmes nema smysl pocitat, protoze chybi relevantni data, jsem se uz tak nejak smiril na zacatku vysoke u nas.
Takze tohle me neprekvapilo, i kdyz zjisteni, ze to uci fetisista na matematiku, me trochu vydesilo. Co me ale prekvapilo, bylo, kdyz jsme si na druhe hodine zacali vysvetlovat, jak se derivuje.. A pak mi nekdo bude neco povidat o skvelem skandinavskem skolstvi. Tenhle predmet patri zhruba do naseho 2-3 rocniku. Na vysoke, nikoli stredni skole!
Zpusob, jakym to nas ucitel vysvetluje, je taky uchvatny.
Abych vam to nastinil, budu "citovat" ze svych poznamek, ktere si delam, kdyz nevim, co si kreslit nebo sedim v moc male tride hodne vepredu a mam tam uz vic obrazku nez textu.
"Tak deti, pojdme si napsat nejakou slozitou rovnici. Treba Q= a - 5 p + 0.001 y. Tak a ted do ni zkusime dosadit. A spocitat. Coz si rozepiseme na 5 kroku, aby to pochopili i nasi spoluzaci z pomocne skoly. A ted to nejdulezitejsi. Pojdme si ukazat, jak se cely postup zmeni, pokud se zmeni cenova elasticita. Takze cele znova s jednim cislem jinak."
"A deti, vedely jste, ze nasobeni je skutecne komutativni? Ne? No tak si to budeme 5 minut vysvetlovat na prikladech."
"Popisme si na obrazku souradnicemi 15 bodu, protoze ze 3 to neni moc jasne, ten princip, kterym se k nim ty souradnice dosazuji."
"Priradime uzitkum nejaka cisilka. Ale pozor, ty cisilka nemaji zadnou informacni hodnotu, jde jenom o to poradi. Tak a ted si s nimi pujdeme pocitat nejake slozite veci. Treba je vsechny zkusime nasobit konstantou. Co tak 3? Vidite? Poradi se nezmenilo. A ted schvalne, otazka pro ty chytrejsi z vas. Co to udela s 5? No ukazeme si to, nebojte. A zase se to nezmenilo. Taky vas to tak prekvapilo? A ted pozor, prijde chytak. Co kdyz k nim konstantu pricteme? No nebojte, i tohle si ukazeme."
"Vysvetlujme si 3 minuty copak je to ten axiom, to je takove slozite slovicko."
"Pojdme si 10 minut na 5 prikladech s A B C vysvetlovat jak funguje tranzitivita. Ne pockat. Radsi 15, 10 minut by nekomu nemuselo stacit. "
Aby toho nebylo dost a ukazal nam (doufam, ze ostatni si pripadaji jako ja, vypadaji ze uz maji stredni za sebou), jak moc umi matematiku a jak malo rozumi ekonomii, tak nam namaloval, jak udelat z indiferencni krivky kolecko. Vsak proc ne. Tajne doufam, ze ten den jenom spadl v metru na hlavu.
Myslite ze to jde trumfnout? Ale jde, mile deti. Co tak rostouci mezni uzitek? No proc ne, vzdyt je to jenom krivka a koukejte, ze ji jde namalovat konkavni.
A tohle, mile deti, je skandinavsky vzdelavaci system, jak jsem ho zatim zazil. Dekuju, nechci.
Žádné komentáře:
Okomentovat