Švédská přesnost

Ať už v příručce pro studenty, na akcích, na hodinách, Švédi rádi zdůrazňují, abychom opravdu chodili včas. Kdo však mohl tušit, že tu takhle musí běžet všechno.:/ V neděli, poslední letní den, bylo chladněji, ale slunečno...a probuzení do školy v pondělí byl šok. Obloha ocelově šedá a déšť. Vítej podzime...

Pár lidí se mě ptalo, co mi tu chybí...a teď si to neberte osobně, ale guláš, ovocnej čaj, tvaroh, rohlíky... Jo a vana.

Poštu máme překvapivě v sámošce. Hned za lisem na petky. V těch před domem jsou straky?, v kuchyni mravenci, zajíc nám panáčkoval na trávníku mezi kinem a rychlostní silnicí, krávy už zase přestěhovaly(dobrá taktika jak držet plno lidí na několika místech v napětí, kdy se zase vrátí, rozhodně zábavnější než Paroubkovy obraty)... Žijem tu prostě v souladu s přírodou.

Ale i když už není hezky, tak prožívám něco pozitivního tenhle týden. Jak nám napsal Rickard(vedoucí předmětu) tenhle týden je výjimečně "groupwork-free week".

Skupinovou práci rozhodně nevnímám s tolika pozitivy jako naši vyučující. Zatím jsem šla díky losování skupin z extrému do extrému. První skupina byli perfekcionisté, takže jsme na našem projektu pracovali hodiny a hodiny, pilovali formulace, dotahovali etické otázky práce, posílali si korektury do noci... Laďa se tím podle mě dost bavil, protože naše problémy se pohybovaly od jejda, máme to moc dlouhé, k nene, je to málo odborné, měli bychom víc citovat a ještě to natáhnout(odevzdávali jsme práci nakonec dvakrát tak dlouhou než byl požadavek). A moje druhá skupina pro změnu obsahovala dva jedince(nechci generalizovat, ale ano, jsou to muži), kteří chodili pozdě, svoji práci flákali... Co na mě vyjde při dalších dvou už maličko tuším, protože jsme se zapisovali k tématům... Při prezentacích jsem nervózní, ale dávám to.:) Čímž bych tematicky mohla přidat poslední zábavnou věc na konec. Pár lidí se mě ptalo, jestli už myslím anglicky. Jak kdy. Rozhodně ale mluvím anglicky ze spaní. Laďa tvrdí, že žblekotám něco o tom, co si o něčem myslí, jestli se mnou souhlasí apod, ale když se ptá, co myslím, tak neřeknu o co jde.:) Jednou se ty moje nesmysly pokoušel nahrát, že vás jako pobaví, ale k mému štěstí došly baterky v diktafonu.