čtvrtek 3. září 2009

O socialnim statu

Svedsko je socialni stat. Ve skutecnosti je vzorem vsech socialnich statu. Takovym, ktery malym socialistickym ekonomikam ukazuji ve skolce, kdyz jim rikaji "Pokud se budes hodne snazit, budes taky takovy jako on."

Nicmene socialismus tu kriticky selhava prave v mistech, kde ho clovek nejvic potrebuje. Treba v nasi kuchyni. Na zacatku naseho pobytu jsme totiz evidentne dosli k zasadnimu omylu, ktery teprve ted pomalu opravujeme.

Nadobi je zde vzhledem k poctu uzivatelu relativne velke mnozstvi. Z pohledu ekonoma by se tak dalo rici, ze konkurence ve spotrebe je minimalni. Tim spise ze "lidskou" spotrebou (umyju, v cem jsem varil) dochazi k prakticky nulove degradaci jeho hodnoty. Vylucitelnost ze spotreby jsem taky odhadl jako nemoznou a dosel tak logicky k tomu, ze nadobi v nasi kuchyni musi byt verejnym statkem, ktery je nam dan z hury predchozimi studenty (alternativa k statnimu poskytovani verejnych statku, o ktere se moc nemluvi).

Nicmene neni tomu tak. Z omylu me vyvedl az nastvany Cinan/Korejec/Japonec/Vietnamec, ktery mi sebevedome tvrdil, ze hrnec, ve kterem si delam spagety, je ve skutecnosti jeho a to pouze jeho. Casem jsme tak dosli k poznani, ze prakticky veskere nadobi si nekdo narokuje. Vida tedy, i ve Svedsku se soukromemu vlastnictvi dari. Ovsem ne na mistech, kde se nam to hodi.

U veci, jako jsou panve z teflonu, je to docela pochopitelne, predstava, ze na 12 lidi tady bude 8 toustovacu, uz je ponekud pritazena za vlasy. Kazdopadne nikoli z pohledu Erika, Sveda, kteremu nevadilo, ze jsme mu toustovac umyli, nicmene toustovat v nem uz koser neni. Prave z vyse uvedenych duvodu si myslim, ze nase kuchyne skyta idealni prilezitost pro podnikatelske objevovani. Konkretne pooling zdroju se jevi jako Pareto optimal move. Jeste vyresit system pobidek tak, aby nedochazelo k cernemu pasazerstvi, a cesta k stastne kuchyni je nase.

Zaverem naseho kuchynskeho pribehu bude kazdopadne kataklysma v podobe "Kitchen meetingu" ktery je planovany na nedeli. Tato udalost, kde dojde ke konecnemu vyreseni kuchynske otazky a rozdeleni teritoria na jasne vymezene podily nadobi po predchozich studentech, je pro nektere studenty natolik cernou vidinou budoucnosti, ze se radeji rozhodli navstivit svoji rodnou vlast, jen aby se osudnemu vikendu vyhnuli. S napetim tedy ocekavame, jak dopadne nas navrh na sdileni nekterych kuchynskych potreb v nasem malem ostruvku ostre vymezenych vlastnickych prav.

2 komentáře:

  1. Tak tohle je opravdu super článek..konečně jsem trochu procvičil znalosti ekonomie;)

    OdpovědětVymazat
  2. Fakt vtipné hlášky, je vidět, že tě systém nadzvedl :-)
    Zkus použít jeden z oblíbených argumentů - my jsme z chudé, vykořisťované země bez nerostných surovin, vy ničíte planetu a my z toho nic nemáme - na to se japonec, a švéd stoprocentně, chytí. O našem černém uhlí sotva budou vědět.

    Jinak z Kitchen Meetingu očekávám tak online reportáž :-)

    OdpovědětVymazat